Vývoj situace v automobilovém průmyslu má prozatím negativní směr. Jak jsme zaregistrovali, zaměstnavatelé už nevyhlíží dobu, kdy budou muset odstavovat své provozy, ale pomalu a jistě začínají počítat dny, možná týdny, po které jejich provozy budou odstaveny z důvodu nízkého, nebo nulového odbytu.
Už jsme zmiňovali, že firmy to budou řešit různými způsoby. Ten nejlepší, i když není příjemný pro žádnou stranu (zaměstnance i zaměstnavatele), je postupné vyhledávání jiných možností pro zaměstnance v rámci firmy. Myšleno je dočasně přeřazení na jinou práci.
Výhodu to má v tom, že pokud firma dokáže najít místo pro jinak nevyužitého zaměstnance, převede ho na toto volné místo a ten konkrétní zaměstnanec nemusí být doma a buď plýtvat dovolenou, nebo čím hůře – být doma za 60% svého průměrného výdělku.
Má to svá pravidla
Prvně musíme zdůraznit, že převedení na jinou práci, pro různé události, má svá pravidla a místo v zákoníku práce. Převedení zaměstnance na jinou práci řeší zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce, paragraf 41, konkrétně odstavec 4, pro náš případ. Takto je umožněno zaměstnavatelům odvracet mimořádné události. Je nutné si uvědomit, že tím zaměstnavatel eliminuje také případné ztráty, které by jinak musel strpět = což by mělo neblahý výsledek na
Zaměstnavatel může převést zaměstnance i bez jeho souhlasu na dobu nezbytné potřeby na jinou práci, než byla sjednána, jestliže to je třeba k odvrácení mimořádné události, živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo k zmírnění jejich bezprostředních následků, a to na nezbytně nutnou dobu.
Zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce, §4, odst. 4
V Magně upraveno Kolektivní smlouvou
Zaměstnanci Magny jsou pro tyto případy částečně krytí kolektivkou, která v bodě A 12. 1 určuje, že pokud zaměstnavatel převádí zaměstnance na jinou práci, než odpovídá pracovní smlouvě a zaměstnanec s takovým převedením nesouhlasí, může jej zaměstnavatel převést jen po projednání s odborovou organizací. Pozor ale, projednání není potřeba, pokud celková doba převedení na jinou práci nepřesáhne celkových 14 kalendářních dnů v roce!
V krátkosti lze říci – hodnotit, že pokud zaměstnavatel převede pracovníka na nezbytně nutnou dobu (pro účely kolektivní smlouvy je nezbytně nutná doba stanovena právě na oněch limitních 14 kalendářních dnů), může tak učinit a zaměstnanec je povinen toto převedení strpět.
Odmítnutí převodu na jinou, dočasně přidělenou práci na dobu nezbytně nutnou, může mít negativní vliv na měsíční mzdu! Ačkoli bychom, jako odbory OZPT, chtěli komfortnější podmínky v takových případech pro naše členy, potažmo zaměstnance Magny, nelze komfort vyměnit za ekonomickou nepohodu či ekonomický bič pro zaměstnavatele. Pevně ale doufáme, že toto období co nejdříve zmizí a různých převedení na jinou práci budeme řešit co nejméně.